Na kole do Vltavy aneb jak jsem chtěl běhat.

---

Jak to všechno začalo?

9. srpna 2016

Zase lezu do schodů a funím jako sentinel. Je mi 39 a cítím se na 50. Takhle to nejde, říkám si, když konečně dorazím do kuchyně a položím tašky s nákupem. Zítra půjdu běhat i kdyby trakaře padaly. Nejsem obézní. Kouřím ale dvacku denně a vlastně se vůbec nehýbu. Moje práce je auto, kolečkové křeslo v kanceláři, schůzka u klienta nebo židle na kšeftu s orchestrem. To by mě zajímalo, kolik tak denně udělám kroků. Někde jsem četl, že by to mělo být deset tisíc.

Sednu k počítači a hledám nějakou aplikaci. Runtastic vypadá dobře. A prodávají k tomu i náramek. Ok. Ten si koupím.

12. srpna 2016

Desátého jsem samozřejmě běhat nešel. Přeci nepůjdu běhat jen tak. Počkám si na náramek. Dnes dorazil. Moc chytrý není, ale kroky počítá. Od chvíle kdy jsem si ho nasadil ukazuje 700 kroků. Zítra ho otestuju!

Sobota 13. srpna

To už je devět hodin? Nechce se mi, ale vstávám. Vypadá to na horký den. Není na běhání moc horko? Mám se nasnídat? Jsem pěkně zlámaný. Stejně jako několik posledních let jsem se celou noc převaloval. Bolí mě záda a představa rychlejšího pohybu je příšerná. Podívám se na náramek na mém zápěstí. To musím vyzkoušet. Zajímá mě, jak to funguje s aplikací. Hodím do sebe půl litru vody z kohoutku a jdu se převléct do sportovního. Jsem odhodlaný udělat dnes něco zásadního. Natáhnu tričko, kraťasy, krátké ponožky a je to. Musím říct, že v tom článku o běhání, který jsem před pár dny četl, měli pravdu. Pro začátek není potřeba nic kupovat. Boty mám taky. Nejsou nic moc, ale to je jedno.

Sejdu k řece. K Vltavě to mám 200 metrů. Vpravo nebo vlevo? Raději poběžím doleva. Tam snad nikoho nepotkám. Určitě u toho budu vypadat jako cvok :). Zapínám aplikaci a telefon vkládám do pouzdra na ruce. Ok. Jde se na to!

První kroky jsou v pohodě, ale už po pár desítkách metrů nemám kyslík. Ty cigára mě jednou zabijou. Pokouším se myslet na to, co vidím. Krásná příroda, tekoucí řeka, labutě… Sakra to je bolest! Nezbláznil jsem se? Začínat se sportem v tomhle věku? Na chvilku zastavím. Kolik jsem asi uběhl? Moc daleko od domova nejsem. Měl bych běžet dál. No jo, ale co když se nezvládnu vrátit? Raději to otáčím a rozbíhám se k domovu. Poslední metry už fakt nedávám. Musím si odpočinout. Pot mi teče do pusy i do očí a nohy sotva zvedám. Ty vole! To je fakt příšerný sport! Jak může někdo běžet maraton?

Neděle 14. srpna

Probouzím se stejně zlámaný jako včera, ale navíc mě strašně bolí nohy. Mám ale dobrý pocit. Vlastně jsem dokázal něco, co nikdo nikdy neviděl. Já běžel! :) Náramek mi ukázal úchvatnou vzdálenost 1,3km. Tím se nikde chlubit nebudu. Mohl bych to ale zlepšit. Líbí se mi, jak mi aplikace gratuluje i když to žádná sláva nebyla. Říká, že na to mám. I když si to nemyslím, je to příjemné. Dnes to nezvládnu, bolí mě celý člověk, ale zítra bych mohl vyběhnout znovu.

Během dne dostávám nápad. Dlouho jsem se neviděl se svým kamarádem ze studií. Přitom bydlí kousek ode mě. Stačí se dostat přes řeku a pak je to kousek. Zavolám mu. Jako obvykle nemá moc času, ale nakonec se domluvíme, že přijedu ráno na kole a dá