top of page

S rozumným plánem do toho a půl je hotovo!

Jaký je plán, takový je výsledek.

 

Dnes to vážně bolelo. Je to poprvé, co musím svůj tréninkový plán pozastavit nebo spíše zrušit. Díky vysokým teplotám, pozdním návratům z práce a s tím spojenou únavou, jsem už vynechal tolik tréninků, že už je nedokážu dohnat.


Když se dívám na své dlouhodobé statistiky, tak letní měsíce jsou bezkonkurenčně nejhorší. Horko mi nedělá dobře. Potím se jako kůň už když se oblékám. Když už běžím, tak to nakonec není nejhorší. Ale vylézt z domu? To je opravdové utrpení. A ještě to časté grilování s osvěžením ve formě piva nebo vína. Tropické noci, letos jich bylo opravdu hodně, lákají k dlouhému ponocování. Když jdete spát ve dvě ráno, nemůžete po svém těle chtít, aby se začalo hýbat v brzkém čase, kdy je ještě teplota vzduchu snesitelná. Nebo snad ano?


Garmin Fenix 6
Moje sledovací zařízení.

Používám několik aplikací ke sledování mých aktivit. Přesněji řečeno, jednu propojenou s hodinkami, ze které se data synchronizují do dalších. V nich mám hodně přátel, kteří provozují také nejrůznější sporty. Navzájem si sdílíme své úspěchy i neúspěchy a tím se i motivujeme. Občas vidím, že někdo vyběhl v pět ráno a v době, kdy se já nutím otevřít oči, už má za sebou kupu kilometrů. Může mi někdo říct, jak to ti lidé dělají? To chodí spát po Večerníčku? Nebo jim stačí pět hodin spánku? Hmm. Asi pracují na směny a do práce prostě běhají.

Každopádně já potřebuji spát minimálně 7 hodin, abych byl schopný alespoň normální chůze. A v létě to občas znamená spát až do 9 hodin.


Jak to souvisí s tím, že musím zrušit tréninkový plán?

Když jsem si počátkem léta plánoval nový běžecký cíl, vůbec jsem nepřemýšlel nad ročním obdobím. Léto je v práci nejhektičtější. Kolegové čerpají dovolené, do toho občas někdo omarodí a obchod v té době jede jako po másle. To znamená více práce od úsvitu do soumraku. Najít tedy čas na běhání není úplně lehké. Plán, který mě měl dovést ke vzdálenosti 10 km v čase pod jednu hodinu, počítal se čtyřmi tréninky týdně. Abych se mohl zlepšovat v rychlosti, musím také doběhnout dál. Proto jsou některé tréninky přes 10 km a vyžadují více času. I rozehřátí a protahování nějaký čas zabere. A to se šidit nedá. No a nakonec ještě sprcha a snídaně.

Když tedy vstanete v osm hodin a sečtete čas, který na celý trénink potřebujete, možná stejně jako já zjistíte, že to do oběda nemůžete stihnout. A večer? Po 12 hodinách v práci a při teplotě vzduchu stále nad 25 stupňů?

Už to slyším. Tak vstaň o hodinu dříve. Jdi spát dříve. Máte pravdu, ale… nebudu se přeci opakovat.

Jednoduše řečeno. Ten plán byl pro mě nereálný. Několikrát jsem běhy odsouval, protože jsem doufal, že najdu čas a chuť další den. Došlo to tak daleko, že jsem se už do plánu ani nedíval, takže nakonec ztratil kouzlo motivace úplně.



Jako bych to nebyl já. V minulosti, když se mi nedařilo dosahovat svých cílů, jsem často bojoval déle, než bylo zdrávo. Až časem jsem pochopil, že jsem bojoval spíše se svým egem. Neuměl jsem včas zastavit a přizpůsobit plán tak, aby byl zvládnutelný. Nejednou jsem za to pykal. Kdybych běhal v té době a takový plán nezvládal, snažil bych se ho neustále dohnat. Nevím, jestli bych to dokázal, ale rozhodně bych vydržel déle.

Dnes je to jiné. Mé ego má jiné potřeby a drobné prohry zvládá mnohem snadněji. Už se nestresuji z toho, že něco nevychází tak, jak jsem si plánoval. Prostě plán změním tak, aby byl zábavný a splnitelný.

Při psaní těchto řádků jsem si vzpomněl na své mentory. Mnohokrát jsem od nich slyšel poučku, že plán má být měřitelný, motivační a zvládnutelný. Jen tak nás posouvá k lepším výsledkům a výdělkům. Vždy to samé říkám lidem, když plánujeme společné obchodní schůzky.

Kolik lidí okolo mě mělo přehnané plány, které nikdy nezrealizovali? Kolikrát jsem já sám, pod tlakem svého šéfa nebo svých vlastních snů, řekl číslo, o kterém jsem věděl, že je nereálné?


Zavzpomínal jsem si i na léta strávená na konzervatoři, kdy jsem se svým profesorem vybíral novou skladbu. Musela to být skladba, na které se něco nového naučím, kterou stihnu nacvičit v určeném časovém úseku a nakonec ji zahraju tak, aby mi posluchači upřímně zatleskali. A jestli jsme párkrát sáhli vedle? Jistě že.

Ale také jsem mnoho rozumných plánů zrealizoval a kupu skladeb s dobrým pocitem odehrál.


Jak je možné, že po tolika zkušenostech s plánováním a čtyřech letech běhání, udělám takovou banální chybu? Nezbývá než přijmout fakt, že v oblasti sportu jsem obyčejný amatér a musím se z toho poučit.

Nemám ambice vyhrávat závody jako Zátopek. Stačí mi dobrý pocit z toho, že dělám něco pro své zdraví. Přesto jsem se tentokrát zamyslel mnohem důkladněji. Popřemýšlel jsem o času, který trávím v práci. Zamyslel jsem se nad ročními obdobími, ve kterých bude nový trénink probíhat a nad fyzickými schopnostmi, které v současné době mám. Nastavil jsem si nový plán. Plán, který zabere jen tři dopoledne v týdnu a zároveň zlepší mojí kondici.


Už druhý týden běhám pod vedením trenéra v mé aplikaci. Každý den sleduji své pokroky a těším se z toho, že postupně zrychluji. Už zase mám pocit, že zítra budu o kousek lepší. Když zpocený protahuji své končetiny, usmívám se. Jak málo stačilo, aby mě trénink zase bavil.

Jasný, měřitelný a reálný plán!

J.J.

54 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
bottom of page